Marnotratný syn se vrátil k otci. Protože měl hlad. To je něco jako moje nedokonalá lítost u zpovědi. Přicházím Pane, protože je mi mizerně, protože hněv ve mě už je tak velký, že nedokáži s druhými ani promluvit...
Ale nehledě na to, s čím syn přichází, otec mu jde naproti a objímá ho. A syn se v té náruči dotkne Lásky. A rozpláče se! A tu cítí opravdovou lítost!
A Otec je šťastný, říká, radujte se, protože tento můj syn byl mrtvý a teď žije!
Člověk bude živý, skutečně živý, až když tuhle Lásku přijme. Je tolik jiná než všechno v nás...
(Inspirováno úvahu L.Evelyho)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.