množiny

Tak spadalo všechno listí a je vidět to, co schovávalo. Je krásně vidět kostel sv. Jiří. Který mi připomíná spíše hrad…

Někdy mi připadá, že je tu docela hodně lidí a že hodně jich je samo. Vybavuje se mi Vennův diagram. (promiňte, nedokážu oddělit školu od normálního myšleníJ) Tak tedy  diagram, spoustou malých množin vždy o jednom prvku, který je sám.

 No, matematikář by se nad tímto stavem pochopitelně pozastavil, zabírá to místo a špatně se provádí operace. Možná by se podíval, jestli nelze něco vytknout…ale vždyť vytýkání bylo už dost, možná proto je teď každý sám! No já, protože dávám při přednášce pozor, vím, že takové množiny jedině zachrání průnik. 

S někým jsem si přihnula, s jiným jedla brambory, další si přišli hrát nebo na doučování…ale nevím, asi jsem taky jedna z těch jednočlenných množinek…že mám pocit, že na to nestačím.

A přece je určitě ten průnik možný, je přeci Jeden, který proniká do všech srdcí, Kdo spojuje,  kdo v první řadě má velmi moc rád…

Prosme za ty, kdo jsou sami! Člověk není stvořený, aby byl sám.