pohled do zahrady

Jan Skácel<br />
Stopadesátý sonet o jaru<br />
<br />
Jaro je tak křehké<br />
až se světlo láme<br />
pomalu<br />
slimáčími růžky<br />
<br />
se odhodlává tráva<br />
listí má prsty<br />
k zemi svěšené<br />
a ráno nepřestává<br />
<br />
po celý den<br />
a trvá přes půlnoc<br />
a do poslední chvíle<br />
<br />
na větvi hlohu<br />
zpívá v dešti kos<br />
a šílený je