gruntuju
Slíbila jsem sobě i našim, že o prázdninách vymaluju pokoj. A proto jsem v uplynulém týdnu pokoj vymalovala a vygruntovala.
Tak jsem zjistila, že není dobrý se opírat o čerstvě natřenou zeď, nebo pokladat štětku plnou barvy na zem, že nad ředěním barvy je třeba dvakrát myslet a že když člověk natírá strop, že ho bolí za krkem....
Zjistila jsem ale ještě mnohem víc, že uklidit vnitřek, tj. probrat, přebrat, vybrat a odebrat obsahy skříně a šuplíku trvá podstatně déle, než uklidit zevnějšek jako třeba umýt okno. Zkruba 3 ku 1 dni.... jen přemýšlím, kolik takových šuplíků je v srdci?
Zjistila jsem, že ty nepatrný částečky prachu dokážou ucpat látkový lustr natolik, že skrz látku neprojde žádný světlo. Mě to nepřišlo, že by najednou svítil hůř. Až ted po vyprání jsem zjistila, koik světla může rozdávat!
Ale uplně nejlepší co jsem zjistila je, že ten pokoj je teď krasný a máme z toho všichni radost:-)
Jako když myli podlahu pejsek s kočičkou, přišla pak řada na ně. A já myslím, že bych se měla inspirovat, a oprášit co je zaprášený i ve mně...
Jéé Liduško, také jsem nedávno maloval...bylo to tal strašně namáhavé...ono můj pokoj je fakt veliký a dlouho nemalovaný, takže jsem musel občas i oškrábat zeď až na štukování. V půlce pokoje jsem toho chtěl nechat, že to udělám někdy jindy. A napadlo mne právě skoro to samé co Tebe. Říkal jsem si, že ke zpovědi také nechodím jen tak na půl...ale naplno a tak mě to přimělo abych sebral zbylé síly a dodělal to...jenže teď už mám tak čas abych začal škrabat svoji duši a vzal to pěkně zgruntu. Ach jo...ten věčný úklid duše...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.