Raduju se z jara! Jak je to supr chodit do práce za světla, probouzet se se sluníčkem. Včera jsem zahlídla žluťáska a předevčírem sázela sněženky...
Sázela jsem sněženky. Odhrnula trohu listí a narazila na suchou hlínu. To je v únoru asi tak překvapující, jako vidět rozkvetlou sněženku v červenci. Chvíli jsem si hrála se slovíčky, že když tedy kdysi sněženky byli květiny rostoucí ze sněhu, proč jim teď neříkat sušenky?:-)
Ale to je jenom záplata. V něděli bylo kázání o vláze, o potřebě vody, o životu...
Přemýšlela jsem, jak často volám do nebe o "vodu" pro sebe, chci tohle a támhle to, třeba i kvůli známce z diktátu nadělám kraválu...
Možná příliš spoléhám na to, že sněženky i párky i marmeláda "rostlou" v supermarketech...
Tak jsem se rozhodla modlit za déšť a přírodu, protože jsem sněženku a známku postavila na váhu, a ta se rychle přiklonila na jednu stranu.
Chtěla bych vás pozvat k tý modlitbě...myslím, že na světě je veliká žízeň a zmatek.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.